Orrero
Mlékárensko-sýrařská společnost se sídlem v Litovli.
Firma vznikla v roce 1995 a první sýry vyrobila v roce 1996.
V roce 2001 do ní vstoupila italská společnost Brazzale.
Tržby firmy Orrero v roce 2013 činily téměř 2 miliardy korun, z toho 1,6 miliardy tvořil export. Je na prvním místě v exportu sýrů z České republiky.
Zaměstnanců má asi 300.
Provozuje také 15 maloobchodních prodejen La Formaggeria Gran Moravia.
Rodina Brazzale vyrábí mléčné výrobky nepřetržitě již od roku 1784. Roberto Brazzale, představitel sedmé generace podnikatelského rodu a současný prezident rodinné holdingové společnosti, se před čtrnácti lety rozhodl k revolučnímu kroku: přenést vlastní výrobu tradičních italských tvrdých sýrů na Moravu.
Italští kolegové z branže si mysleli, že se zbláznil. „Bylo to rozhodnutí, které způsobilo velký skandál a pozdvižení u konkurence, protože se ukázalo, že moravský sýr od firmy Brazzale může být lepší než jeho italští bratranci Grana Padano i Parmigiano Reggiano a může je nahradit,“ tvrdí podnikatel.
Odvážnému projektu nejprve nevěřili ani jeho příbuzní. Souhlasili s ním jen bratři Gian Battista a Piercristiano, kteří spolu s Robertem v podniku zůstali. Dnes je ovšem sýrárna v Litovli největším zařízením na výrobu tvrdého sýra na světě a stále roste.
Předci měli stejný pas
Roberto Brazzale se původně seznámil s českou kulturou a historií z knih. Jako varhaník a znalec klasické hudby dobře znal naše hudební skladatele, například Dvořáka, Smetanu, Janáčka či Martinů.
V Praze se poprvé objevil na počátku roku 1992, kdy metropole ještě vypadala téměř jako na konci socialismu. „Město mě uchvátilo, protože pod tenkou vrstvou sazí ukrývalo nádherné, magické a výborně zachované historické bohatství,“ vzpomíná. Od politických změn ve střední Evropě uvažoval o podnikání v této části světa. Její historii znal – pochází totiž z Benátska, z oblasti, která dlouho byla součástí habsburské monarchie. „Vaši a moji předci měli stejný pas,“ zdůrazňuje. Původní malou společnost Orrero ovšem založila paní Marie Martinů. Ta pocházela z nedaleké Mohelnice, vdala se do italské Modeny a v první polovině 90. let se rozhodla vybudovat na Hané obdobnou řemeslnou sýrárnu, jakou znala z kraje sýrů Grana Padano a Parmigiano Reggiano.
„Tato iniciativa byla úžasným romantickým gestem, ale bez nezbytného know-how se sýr nedařil a sýrárna stála před uzavřením,“ podotýká Roberto Brazzale. Společnost proto v Itálii hledala vhodného partnera. Našla ho v podniku Brazzale. „Okamžitě jsme vytušili potenciál moravského zemědělství a lidí. Byla to ideální oblast, kterou jsme nenašli v Polsku ani v Maďarsku. Tady jsme mohli zahájit náš velký projekt,“ říká Brazzale.
Společný podnik vznikl v roce 2000. „Od té doby se společnost Orrero skoro stokrát zvětšila a dnes vyrábí všechny nejlepší tradiční italské sýry,“ vyzdvihuje podnikatel. Výroba se přitom přísně drží
tradičních řemeslných postupů.
„Se zakladatelkou paní Martinů nás pojí hluboké osobní přátelství, je doživotní čestnou prezidentkou společnosti Orrero. Každodenní běžný chod moravské firmy řídí čeští společníci a manažeři, zejména předseda představenstva Augustin Gec, společně s italskými techniky, kteří zde žijí,“ líčí Roberto Brazzale.
V Itálii by podle něho nebyl takový projekt možný především proto, že krajina je příliš zastavěná a zemědělské půdy stále ubývá. A také proto, že korporativistický systém svazuje producenty sýrů a brání zdravému konkurenčnímu prostředí. Za největší problém současné Itálie ale považuje společnou evropskou měnu. „Absurdní přijetí eura je skutečná tragédie, která ničí výrobní systém: Česko dělá dobře, když zůstává mimo eurozónu,“ zdůrazňuje.
Kvalitní mléko z Moravy
Ital si dále pochvaluje, že na Moravě našel vysoce kvalitní mléko, jehož produkce je ekologicky udržitelná. Zemědělské podniky jsou velké, profesionální, navíc chovají dobytek vhodných plemen. Po příchodu italských investorů počet dodavatelů stoupl z jednoho na 80 a množství sváženého mléka z šesti tisíc na 500 tisíc litrů denně. V budoucnu by mohlo jít až o milion litrů denně.
Tento růst se opírá o sýr typu grana, který nese značku Gran Moravia. Firma jej představila v roce 2003 na veletrhu v Kolíně nad Rýnem, kde získal hlavní cenu za nejlepší inovaci. Podle Brazzaleho to bylo jako „výbuch bomby“ a sýr okamžitě zaznamenal úspěch u spotřebitelů.
„Naše generace měla mimořádné štěstí, že zažila konec studené války, což nám umožnilo opět spolupracovat s vaším národem, s nímž se doplňujeme. Italské sýrařské umění a české zemědělství mohou společně zvítězit nad kýmkoliv na světě,“ domnívá se Brazzale.
Socialistický systém v Československu podle něho zničil rodinné tradice a přerušil výměnu s dalšími kulturami. Konzervoval však určité hodnoty, které se na Západě vytratily. Na Češích si cení zejména technologických znalostí, metodické práce, spolehlivosti a serióznosti.
„Výroba je tu efektivnější než v Itálii a produkt konkurenceschopnější,“ vysvětluje. Volba České republiky byla podle jeho slov výsledkem důkladné analýzy a firma hodlá na Moravě zůstat ne-li navždy, tak alespoň dvě stě či tři sta let.
Největší výrobce na světě
Na světovém trhu s tradičními tvrdými sýry má společnost Orrero podíl ve výši 2,5 %. Produkce nyní dosahuje 700 až 1000 bochníků denně, tedy 8500 tun ročně.
Zhruba 95 procent sýru Gran Moravia dozrává v Itálii a prodává se ve více než padesáti zemích. Zbylá část dozrává v Litovli pro tuzemský trh. Českým zákazníkům dnes firma nabízí také čerstvé měkké sýry, máslo, jogurty, zákys a další zboží vyráběné v Litovli řemeslným způsobem.
„Česko bylo, je a bude velmi vyspělou zemí,“ zdůrazňuje Roberto Brazzale, který zde tráví průměrně jeden týden za padesát dní. „Je to málo, ale mám mnoho jiných povinností v našich podnicích v Itálii, v Brazílii a v Číně,“ konstatuje. Přesto si již pořídil byty v historickém centru Olomouce a v Praze, a k tomu domek v Drahanské vrchovině.
Byť před výrobním závodem stojí jeho mercedes třídy S, chce si koupit také model Škoda Yeti. „A před časem jsem zachránil před likvidací roztomilou octavii z roku 1963, jezdíme v ní po Itálii se syny a moc nás to baví,“ usmívá se manažer.
Obdivuje Holana a Hrabala
Líbí se mu česká krajina, ale protože žije kousek od Asiaga v Alpách, kde je lesů také dost, obdivuje u nás hlavně architekturu. Má rád české filmy ze 60. a 70. let a s velkým zápalem se učí češtinu, byť zejména výjimky ve skloňování a časování pro něj představují zapeklitý problém. Vysoce hodnotí také českou literaturu, především básníka Vladimíra Holana a spisovatele Bohumila Hrabala.
Pokud jde o tuzemskou kuchyni, podotýká, že ta se od italské hodně liší. „Mám ji rád, protože je česká a originální, ale není to strava pro každý den,“ glosuje. Snad i proto firma Orrero nedávno převzala provozování italské restaurace Vila Primavesi v Olomouci. Hlavním tuzemským gastronomickým počinem skupiny Brazzale je ovšem maloobchodní síť La Formaggeria Gran Moravia, další výtvor Roberta Brazzaleho. „Chceme nabídnout naše nejlepší výrobky s co nejlepším servisem, v co nejlepším prostředí a za cenu přijatelnou pro všechny, nejen pro bohaté,“ vysvětluje.
První obchod vznikl v roce 2010. Nyní už jich je patnáct, a to v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Litovli, Olomouci, Ostravě a Praze. Celkem zaměstnávají sto prodavačů a dohromady vystaví přibližně 1,5 milionu účtenek za rok..
Roberto Brazzale (52)
Vystudoval práva na univerzitě v Padově.
Zastává funkci předsedy představenstva společnosti Florentis, kontrolního holdingu skupiny Brazzale.
V české dceřiné společnosti Orrero vykonává funkci místopředsedy představenstva.
Je členem řídicího výboru sboru Italské mlékárenské a sýrařské asociace, místopředsedou Českomoravského svazu mlékárenského.
Je ženatý a má tři syny.
Jeho koníčkem jsou zejména dějiny ekonomie a finančnictví.
Vystudoval hru na varhany a varhanní skladbu na konzervatoři v Benátkách.
Moje manažerské zásady
1. Zájmy spotřebitele jsou na prvním místě.
2. Konkurence je ten nejlepší lék pro společenství i pro jednotlivce.
3. Mít absolutní důvěru v lidské schopnosti a v trh. V hospodářství vyjde pravda vždy najevo.
4. Kreativita a zlepšení jsou nekonečné. Vytvářej věci tam, kde se podaří nejlépe.
5. Každé ráno se ptát: co dělám špatně?
6. Privilegia a renty zabíjejí pomalu. Je třeba vyhnout se jim jako jedu.
7. Lze akceptovat ztrátu peněz, ale nikde ne čestnosti.
8. Respektuj konkurenta, vždy hraj fair play a snaž se být lepší než on.
9. Podnik nepatří samotným majitelům, ale celému společenství, které užívá jeho plodů.
10. Ekonomické rozvahy rodinné společnosti se dělají generačně, nikoli krátkodobě.